Jednoho slunného dne...
Vše začalo jako každý den... ranním tancem... v místnosti, kde se odehrávají ranní kruhy zapneme hudbu a blbneme... tančíme, smějeme se, cvičíme akrojógu, hrajeme divadlo... občas je nás málo, občas víc... ale na tom nesejde... Ranní tanec je pro mě další z důkazů tolerance a ohleduplnosti v Donum Felix. Představte si dvě baletící cácorky na písničku „ Kdyyyybyyy tak v komnatáááááách.." Větší kluci sedí opodál a čekají, až baletky dobaletí, aby si pustili Fireball, kývali hlavou do rytmu a vypadali cool... Drobnost, mohli bychom říct.. pro mě velká věc.. respekt.. tolerance.. pochopení.. Ale aby to nebylo pořád jen o růžových momentech... Dneska se ztratily peníze... nebo ztratily... někdo je vzal... batoh na zemi, rozházené věci včetně peněženky, která byla otevřená a prázdná... V takových situacích svoláváme mimořádný krizový kruh. A tentokrát byl mimořádně plodný. Byly slyšet velmi zajímavé názory od dětí i dospělých. Od počátečních slov ohledně obav a strachů z toho,