Píšu si... vítejte 💚

Jak začít... začnu od sebe... jo, to mám nejradši 😊

Rodiče mi dali jméno Kateřina, ráda si nechávám říkat Kačiko.. su z Moravy, takže se připravte na to, že mi to občas uletí a hodím po vás šufánkem 😊 mám moravštinu ráda, patří ke mně, je přímá a s ničím se nemaže, přesně jako já 😊 miluju hudbu, tanec a kakao (pusťte si ke čtení úchvatnou Alici, která mi právě teď hraje do ucha - https://www.youtube.com/watch?v=BspiVgfaJR8) a uvařte si třeba kakao..

Proč blog? A o čem vlastně chci psát?

Minulý rok jsem vesele dostudovala vysokou školu (su prej pančelka, haha), užila si nějakého toho cestování po světě, zažila spoustu dobrodružství a od září mám nejlepší práci na světě. 

Právě o té chci psát... o práci, která není prací. Chci psát o životě. O životě v jedné škole. O životě v Donum Felix.

Jó, aby bylo jasno, nejsu žádná velká spisovatelka. Když jsem byla malá, pořád jsem říkala "ten sůl", skloňovala jak ňouma a moje věty občas nedávají smysl... ale to nevadí 😏

Tak to bych odpověděla na otázku "o čem", teď si ještě ujasnit "proč"?

Jednu věc mě pobyt v Donum Felix naučil velmi dobře.. když mě něco napadne, udělám to.. dřív bych roky dumala, přemýšlela, probírala to s různými lidmi, napsala si seznam pro a proti, a pak už bych z toho všeho byla tak unavená, že bych si řekla, že to za tu námahu nestojí..

Teď to mám jinak.. prostě mě napadlo, že chci sdílet se světem příběhy mých všedních dní, které jsou poněkud nevšední... v mých očí se zdají až zázračné 💜 psaní těchto příběhů mi zároveň pomáhá vidět krásu v maličkostech, které jsou ve výsledku velké věci.. člověk se ale musí rozhodnout je chtít vidět.. a víte co? Já je vidět chcu 💚

Obrovskou inspirací jsou mi děti z Donum Felix... děkuji na tomto místě jim všem. Díky nim se nebojím to "prostě udělat". Největší inspirací jsi mi Ty, Vali (nevadí, že Tě jmenuju?) a Tvůj boží blog: https://vmojidusi.blogspot.cz/.

V pondělí si na řešícím kruhu nechám naší školní komunitou odhlasovat to, že o nás budu psát blog, a pokud to projde, můžete se začít těšit na různobarevné příběhy o životě v jedné škole, kde nás učí samotný život..

Komentáře

  1. Kačí už se těším. Už jsem jako rodič zažila několik zázraků, ten největší je, že se Osky každý den do školy těší. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem ohromena. Kačiko má ohromný styl. Děkuji Mirka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Září je tu a s ním i nové zážitky :)

Když se děti ujímají vedení kruhů při demokratickém procesu

Tichá síla pozorování